Čistá voda ?

          Proč tělo potřebuje jen čistou vodu? Voda je život, protože výživa, trávení, vstřebávání a vylučování může probíhat v těle jen ve vodním prostředí. Nedostatek vody v kterékoli etapě těchto procesů vyvolává poruchy systému. Voda v těle funguje jako rozpouštědlo – jako transportní médium dopravující výživné látky k buňkám. Usměrňuje zplodiny látkové výměny z buněk mimo organismus. Slouží jako regulátor teploty těla, maže klou­by, šlachy, umožňuje činnost svalů. Ledviny denně přefiltrují 180 litrů tekutiny, z čehož je 99% vráceno do organismu a jen jedno procento se vyloučí v podobě moči. Při správném pitném režimu se všechna voda v organismu vymění za 20 dní.

Aby tělo fungovalo správně, potřebuje minerální látky. Pro vývoj a stavbu těla mají zásadní význam jen organické minerály, které přijímáme v potravě. Ve vodě jsou minerály anorganické. Lidský organismus jen ve velmi omezeném množství (2-5%) přijímá anorganické  minerály. Jsou pro nás cizími látkami. Co však s anor­ganickými minerály, které obsahuje voda? Ty, co člověk nespotřebuje ve svůj prospěch, vyloučí nebo se ukládají v celém organismu. Nejčastěji jako ledvinové nebo žlu­čové kameny,  usazeniny v orgánech, cé­vách (korna­tění) a buňkách. Podle odhadů za život společně s vodou vypi­jeme velké množství anorganických minerálů, které v pří­pa­dě nadbytečné konzumace velkou mírou zatěžují a následně poškozují lidský organismus.

Samozřejmě, že i v České republice existují příslušné normy na kvalitu pitné vody. Normy do určité míry připouštějí znečištění vody i takovými látkami, jako jsou olovo, rtuť, arzén, kadmium a jiné. Vyhláška pro pitnou vodu 376/2000 Sb. udává přípustnou hodnotu pro celkové množství rozpuštěných látek ve vodě 1000mg/l. Například pro rtuť, kde je přípustná hodnota 0,001mg/l, představuje tato hodnota poměr jedna k miliardě. Je zjevné, že takovéto znečištění ve vodě nejsme schopni ani vidět ani změřit běžnými prostředky. Když jsou takovéto látky navíc bez zápachu a chuti, můžeme vodu považovat za křiš­ťálovou a chutnou. Přitom stačí, aby se množství ne­bezpečného prvku zvýšilo jen o několik miligramů a může ohrozit zdraví a život. Například olovo způsobuje zhoršení sluchu, vysoký krevní tlak, žaludeční těžkosti, alergie, trpasličí vzrůst a duševní zaostalost. Usazuje se v led­vinách, játrech, kostech, mozku. Kadmium poškozuje systém tvorby krve, játra a kosti. Azbest je rakovinotvorný, donedávna využívaný ve stavebnictví a v minulosti i při výstavbě vodovodů a kanalizací. Mangan se usazuje v led­vinách, játrech a poškozuje pankreas a nervový systém. Dusičnany se v trávicím traktu mění na dusitany, které přispívají k vzniku rakoviny. Vázání magnezia v těle přispívá k srdečnímu infarktu. Zdroj ohrožení mědí jsou staré měděné rozvody vody. Ta se ukládá v ledvinách, mozku, je příčinou mužské neplodnosti a ničí vitamín C. Fluor se ukládá v zubech a kostech, zvyšuje jejich křehkost a lámavost, poškozuje ledviny a nervový systém.